Vztah mezi poloměrem ohybu plechu a tloušťkou plechu
Poloměr ohybu plechu je hodnota vyžadovaná v výkresové dokumentaci plechových dílů a je obtížné určit jeho velikost při skutečném zpracování. Ve skutečnosti je tento poloměr ohybu plechu závislý na tloušťce materiálu, tlaku ohýbacího stroje a šířce drážky ohýbacího nástroje. Jaká je konkrétní závislost? Dnes se o tom dozvíme více:
Podle zkušeností ze skutečného zpracování plechu: Pokud tloušťka plechu obvykle nepřesahuje 6 mm, může být vnitřní poloměr ohybu plechu přímo použit jako poloměr při ohýbání.
Když je tloušťka plechu větší než 6 mm a menší než 12 mm, je vnitřní ohybový poloměr plechu obvykle 1,25 až 1,5násobek tloušťky plechu. Když tloušťka plechu není menší než 12 mm, je vnitřní ohybový poloměr plechu obvykle 2 až 3násobek tloušťky plechu.
Pokud je poloměr ohýbání R=0,5, je obecná tloušťka plechu T rovna 0,5 mm. Pokud je vyžadován poloměr větší nebo menší než tloušťka desky, je nutné zpracovat pomocí speciálního nástroje.
Pokud kresba plechu vyžaduje ohyb plechu o 90° a poloměr ohybu je velmi malý, měl by být plech nejprve drážkován a poté ohnut. Může být také zpracován pomocí speciálních horních a dolních nástrojů ohýbacího lisu.
Ohybový poloměr plechu souvisí s rozměrem drážky dolního nástroje ohýbacího nástroje.
Prostřednictvím velkého množství experimentů v zpracování plechů bylo zjištěno, že šířka drážky dolního nástroje ohýbacího nástroje má určitý vztah k velikosti ohybového poloměru. Například: 1,0 mm plech je ohýbán s šířkou drážky 8 mm, takže v ideálním stavu je výsledný ohybový poloměr R1.
Pokud se pro ohyb použije drážka o šířce 20 mm, jelikož horní nástroj se při ohybu pohybuje směrem dolů, dosáhne protažený plech určitého úhlu. Potom víme, že plocha drážky o šířce 20 mm je větší než plocha drážky o šířce 8 mm. Při ohýbání s šířkou 20 mm se zvětší také protažená oblast a zároveň se zvětší i R úhel.
Proto pokud je kladen požadavek na ohybový poloměr plechu a zároveň to neškodí nástroji ohraňovacího stroje, snažíme se pro ohyb použít úzkou drážku. Za normálních okolností se doporučuje postupovat podle standardního poměru tloušťky plechu k šířce drážky 1:8. Minimální poměr nesmí být menší než 1:6 pro tloušťku plechu ku šířce drážky. U plechů lze použít poněkud menší poměr, avšak nesmí být menší než 1:4 pro tloušťku plechu ku šířce drážky. Doporučení: Pokud to dovoluje pevnost, upřednostňuje se metoda vyfrézování drážky a následného ohnutí za účelem dosažení malého ohybového poloměru plechu.
Poloměr ohybu při zpracování plechu závisí na tloušťce materiálu a šířce ohybového žlábku. Jednoduchá, pohodlná a hrubá metoda je následující:
Je-li tloušťka plechu nejvýše 6 mm, lze vnitřní ohybový poloměr plechu použít přímo jako rozměr tloušťky plechu při ohýbání. Je-li tloušťka plechu větší než 6 mm a menší než 12 mm, je vnitřní ohybový poloměr plechu obvykle 1,25 až 1,5násobek tloušťky plechu. Je-li tloušťka plechu nejméně 12 mm, je vnitřní ohybový poloměr plechu obvykle 2 až 3násobek tloušťky plechu.
Následující obrázek je tabulkou ohybového poloměru, tlakového namáhání a minimální výšky ohybu poskytnutou výrobcem ohýbačky.
Šířka V-žlábku pro ohýbání
Ohybový poloměr R
Minimální výška ohybu B
Tloušťka plechu S
Poznámka: Šedá data v tabulce jsou tlak P (kN/m) potřebný pro ohýbání. Maximální tlak ohýbacího stroje je 1700 kN. Stávající ohýbací břity V=12, 16, 25, 40, 50 jsou pět specifikací. Vezměte v úvahu stávající břit a délku ohýbání pro určení ohýbání
poloměru za účelem výpočtu přesné délky rozvinutého materiálu.
Výše uvedený popis je parametry tlaku a šířky drážky pro ohýbání určitého ohýbacího stroje. Skutečné použití se vypočítává a používá podle tlaku ohýbacího stroje a šířky drážky vaší vlastní dílny pro zpracování plechů.
